Stalo se tak na čtvrtečním zasedání Rady České národní banky. Šlo o první zastavení růstu po celkem sedmi zvýšení o 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Ve čtvrtek 4. srpna zasedala Rada České národní banky poprvé v nové sestavě. Od začátku července má Rada tři nové členy a nového guvernéra, kterým se stal Aleš Michl. Již jako člen Rady hlasoval Michl vždy proti růstu úrokových sazeb a před nástupem na pozici guvernéra sám uvedl, že neplánuje svůj postoj změnit. Zasedání Rady České národní banky se zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na zasedání došlo k zanechání lombardní sazby na stejné výši, tedy na osmi procentech. (Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si banky mohou půjčit peníze proti zástavě cenných papírů u centrální banky.) Nezměnila se ani diskontní sazba, která je svázaná s penále za nesplacené úvěry. Její výše zůstala na šesti procentech. Naplnilo se tak očekávání poloviny analytiků, kteří očekávali nenavýšení sazeb. Druhá půlka očekávala starý scénář s navýšením o 0,25 procentního bodu.

Svítání na lepší časy pro zájemce o hypotéky?

Zhruba od poloviny června došlo k poklesu nákladů tuzemských bank na financování hypoték. Tento scénář nastal z důvodu neustálého snižování úroků na mezibankovním trhu. Bankéři nevylučují pokles sazeb v příštích několika měsících. Jejich prognózám nyní hraje do karet i nenavýšení sazby Českou národní bankou.
„Vývoj takzvaných swapových sazeb je v posledních měsících velmi dynamický a může to být krátkodobý výkyv. Pokud by dlouhé sazby dále klesaly, nárůst hypotečních sazeb se může zastavit, případně dojde i k mírnému zlevnění hypoték,“ uvedl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Stejný názor má i František Bouc z České Spořitelny: „Pokud se potvrdí trend, tak sazby hypoték budou pravděpodobně reflektovat vývoj ještě letos na podzim.“
Je tak tedy možné, že začíná svítat na lepší časy.